Cov Txiaj Ntsig Pab Los Ntawm Qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal Rau Cov Me Nyuam Loj Uas Muaj Qhov Tsis Taus (Disabled Adult Child (DAC)

Publications
#7166.09

Cov Txiaj Ntsig Pab Los Ntawm Qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal Rau Cov Me Nyuam Loj Uas Muaj Qhov Tsis Taus (Disabled Adult Child (DAC)

Qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal Rau Cov Me Nyuam Loj Uas Muaj Qhov Tsis Taus yog dab tsi? Kuv puas muaj cai tsim nyog tau txais qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal Rau DAC? Tshawb nrhiav cov lus teb rau cov nqe lus nug txog qhov DAC no thiab ntau yam ntxiv nyob hauv phau ntawv tshaj tawm no.

Qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal Rau Cov Me Nyuam Loj Uas Muaj Qhov Tsis Taus yog dab tsi? Kuv puas muaj cai tsim nyog tau txais qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal Rau DAC? Tshawb nrhiav cov lus teb rau cov nqe lus nug txog qhov DAC no thiab ntau yam ntxiv nyob hauv phau ntawv tshaj tawm no.

Txheej Txheem Cej Luam ntawm Medi-Cal

Muaj ntau txoj hauv kev sib txawv uas koj yuav muaj cai tsim nyog tau txais cov txiaj ntsig pab ntawm qhov khoos kas pab cuam Medi-Cal.  Medi-Cal muaj kev cov nyom vim yog nws muaj ntau qhov khoos kas pab cuam Medi-Cal.  Txhua qhov khoos kas pab cuam Medi-Cal nws muaj nws lub npe, cov cai tsim nyog tau txais thiab cov cai ntsig txog kev suav cov nyiaj khwv tau los thiab cov peev txheej. Qee cov khoos kas pab cuam Medi-Cal yog pab dawb.  Qee leej yuav tsum tau them tus nqi nyiaj tuav pov hwm txhua hli los sis Tus Nqi Sib Koom Them (Share of Cost (SOC)) ntawm Medi-Cal. SOC yog cov nyiaj uas koj yuav tsum tau them txhua lub hlis ua ntej Medi-Cal yuav them rau koj cov kev pab cuam Medi-Cal, cov khoom siv thiab cov cuab yeej siv.

Hais txog rau cov neeg uas muaj tej kev tsis taus, ntawm no yog qee cov khoos kas pab cuam Medi-Cal uas kheev pom ntau tshaj plaws xws li:

  • Cov Nyiaj Khwv Tau Los Ntxiv Rau Fab Kev Ruaj Ntseg (Supplemental Security Income (SSI)) uas txuas nrog Medi-Cal yog pab dawb.
  • Feem ntau lawm MAGI Medi-Cal yog pab dawb.  Tej zaum qee cov me nyuam yuav tau them nqi tuav pov hwm txhua hli.
  • Non-MAGI-Medi-Cal los sis Medi-Cal ib txwm muaj uas xam nrog cov khoos kas pab cuam Medi-Cal hauv qab no:
    • Qhov Kas Pab Cuam Kev Nyuaj Siab Ntxov Plawv yog pab dawb;
    • Qhov Khoos Kas Pab Cuam Cov Me Nyuam Loj Uas Muaj Qhov Tsis Taus (Disabled Adult Child (DAC)) yog pab dawb;
    • Khoos Kas Pab Cuam Cov Neeg Laus, Cov Neeg Dig Muag, thiab Cov Neeg Muaj Qhov Tsis Taus (Aged, Blind, and Disabled (ABD)) Cov Txom Nyem Uas Nyob Rau Theem Tsoom Fwv Nom Tswv Hais (Federal Poverty Level Program (FPL)) los sis ABD FPL yog pab dawb.
    • Khoos Kas Pab Cuam Cov Neeg Muaj Qhov Tsis Taus Kev Ua Hauj Lwm 250% (Working Disabled Program (WDP)) yog tsis tau pab dawb vim tias yuav tsum tau them tus nqi tuav pov hwm txhua hli thiab;
    • Khoos Kas Pab Cuam Cov Neeg Laus, Cov Neeg Dig Muag, thiab Cov Neeg Muaj Qhov Tsis Taus (ABD) Kev Xav Tau Kev Kho Mob (Medically Needy (MN)) los sis ABD MN yog tsis pab dawb vim koj yuav tau them koj cov nqi SOC txhua hli ua ntej Medi-Cal yuav them.

Tus neeg ua hauj lwm pab tib neeg uas muaj cai tsim nyog tau txais Medi-Cal ntawm koj lub cheeb nroog yog tus uas thaj tsob rau kev txiav txim siab koj li kev muaj cai tsim nyog tau txais cov txiaj ntsig pab Medi-Cal.  Thaum lub cheeb nroog txiav txim siab koj li kev muaj cai tsim nyog tau txais Medi-Cal, nws yuav tsum saib tag nrho cov khoos kas pab cuam uas koj yuav tsim nyog tau txais thiab tso koj rau hauv qhov txiaj ntsig zoo tshaj plaws ntawm qhov khoos kas pab cuam Medi-Cal.  Qhov no txhais tau tias lub cheeb nroog yuav tsum tso koj koom hauv qhov khoos kas pab cuam Medi-Cal pub dawb los sis tsis muaj feem sib koom them tus nqi ua ntej nws tso koj koom rau hauv qhov khoos kas pab cuam Medi-Cal uas sib koom them cov nqi (xws li, Khoos Kas ABD MN) los sis Medi-Cal uas muaj tus nqi tuav pov hwm them txhua hli (xws li, 250% WDP).

Koj kuj tseem muaj txoj cai xaiv qhov khoos kas pab cuam Medi-Cal uas koj xav koom nrog rau hauv, tsuav yog koj muaj cai tsim nyog rau qhov khoos kas pab cuam ntawd.  Piv txwv li, yog tias koj muaj cai tsim nyog tau txais qhov Khoos Kas Pab Cuam ABD FPL thiab 250% WDP tib si, tom qab ntawd koj tuaj yeem xaiv los nyob hauv 250% WDP uas tau hais tseev kom koj them tus nqi tuav pov hwm txhua hli, yog tiag mas yuav tsum koom hauv qhov Khoos Kas Pab Cuam ABD FPL uas thiaj yog pab dawb.  Hais tau ua lwm lo lus tias, lub cheeb nroog yuav tsum tso cai rau koj rau npe koom rau hauv 250% WDP uas tsis yog pab dawb tab txawm tias koj tseem muaj cai tsim nyog tau txais qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal uas pab dawb los xij.

Cov Txiaj Ntsig Pab Rau Fab Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej Rau Cov Me Nyuam Loj Uas Muaj Qhov Tsis Taus (DAC)

Lub Koom Haum Saib Xyuas Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej (Social Security Administration) muab cov txiaj ntsig pab Hom II Rau Cov Me Nyuam Loj Uas Muaj Qhov Tsis Taus (Title II Disabled Adult Child (DAC)), feem ntau kheev hu ua cov txiaj ntsig pab Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej Rau Cov Me Nyuam Loj Uas Muaj Qhov Tsis Taus (Social Security Disabled Adult Child (DAC)), rau cov neeg loj uas muaj cai tsim nyog tau txais.  Cov txiaj ntsig pab yog them los ntawm cov ntaub ntawv teev kev them nyiaj tuav pov hwm Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej ntawm leej niam leej txiv.  Yog tias tus leej niam leej txiv tseem muaj txoj sia nyob, tus neeg txais DAC yuav tau txais cov txiaj ntsig pab kwv yees txog li 50 feem pua ntawm cov leej niam leej txiv thiab tsis pub dhau txog li 75 feem pua yog tias tus leej niam leej txiv tuag tas lawm.  Tus neeg loj yuav tau txais Cov Nyiaj Pab Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej (Social Security DAC) ntawm lawv niam thiab txiv cov ntaub ntawv ua hauj lwm yog tias tus neeg loj yog:

  • Tsis tau yuav txiv (los sis tau sib yuav nrog ib tus neeg uas tau txais cov txiaj ntsig pab rau Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej Hom II (Social Security Title II).1);
  • Muaj ib qhov kev tsis taus ntawm lub cev uas tau tshwm sim ua ntej muaj hnub nyoog 22 xyoos; thiab
  • Puas yog tus neeg ua qhov chaw ntsaub ntawm lawv leej niam thiab leej txiv thaum lub sij hawm ua ntawv thov, lub sij hawm leej niam los yog leej txiv tuag, los sis thaum lub sij hawm leej niam los yog leej txiv tsis taus.2

Nco tseg: Yog tias koj tau txais cov txiaj ntsig pab rau Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej Hom II (Social Security Title II) thiab koj tau sib yuav nrog ib tus neeg uas tsis tau txais Cov txiaj ntsig Hom II koj yuav poob koj li txiaj ntsig pab rau Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej DAC (Social Security DAC). 3

Ob peb tshooj lus tom ntej no yuav los tham txog Qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal Rau Cov Me Nyuam Yaus Loj Uas Muaj Qhov Tsis Taus (Disabled Adult Child (DAC) Medi-Cal Program). Nws yog ib qho tseem ceeb kom nco ntsoov tias koj yuav tsum tau txais cov txiaj ntsig pab rau Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej DAC (Social Security DAC) txhawm rau kom muaj cai tsim nyog tau txais qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal rau DAC (DAC Medi-Cal Program).

Qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal Rau Tus Me Nyuam Loj Uas Muaj Qhov Tsis Taus

Qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal rau DAC (DAC Medi-Cal Program) muab cov txiaj ntsig pab puv nkaus, tsis muaj tus nqi them rau Medi-Cal rau cov neeg loj uas tsim nyog tau txais cov txiaj ntsig pab Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej rau DAC (Social Security DAC).4

Cov Cai Tseev Kom Muaj Ntawm Qhov Kev Muaj Cai Tsim Nyog Tau Txais Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal rau DAC (DAC Medi-Cal Program)

Tej zaum koj yuav muaj peev xwm tau txais DAC Medi-Cal, yog tias koj tau txais cov txiaj ntsig pab Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej rau DAC (Social Security DAC) thiab koj:

  • Tau txais SSI yav dhau los uas pib ua ntej koj muaj hnub nyoog 22 xyoos;
  • Tam sim no yog muaj hnub nyoog 18 xyoo los sis tshaj ntawd rov saud;
  • Tau txais qhov kev pab Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej rau DAC (Social Security DAC); thiab
  • Poob cov kev pab SSI tom qab lub Xya Hli tim 1 (July 1st) xyoo 1987, vim tias:
    1. Koj twb pib tau txais qhov kev pab Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej rau DAC (Social Security DAC)5 los sis
    2. Koj tau txais qhov kev pab Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej rau DAC (Social Security DAC) nce ntxiv6 los sis
    3. Koj tau them tus nqi ntawm kev hloov kho lub neej (cost of living adjustment (COLA)) nce ntxiv hauv cov txiaj ntsig pab Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej rau DAC (Social Security DAC).7

Cov Nyiaj Khwv Tau Los thiab Cov Kev Pab Uas Txwv

Qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal rau DAC siv Cov Nyiaj Khwv Tau Los Fab Kev Ruaj Ntseg Ntxiv (Supplemental Security Income (SSI)) cov nyiaj tau los thiab cov kev pab uas txwv thaum tab tom txiav txim qhov kev muaj cai tau txais kev pab.  Txhawm rau kom muaj cai tsim nyog koom nrog rau Qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal rau DAC (DAC Medi-Cal Program), koj cov nyiaj tau los thiab cov kev pab uas suav tau yuav tsum yog nyob hauv qhov kev txwv ntawm SSI.8  Qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal DAC (DAC Medi-Cal Program) ua qhov nod los ntawm kev tsis quav ntsej them koj cov nyiaj pab Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej rau DAC (Social Security DAC) thaum txiav txim koj li kev muaj cai tsim nyog tau txais kev pab.  Qhov nod txhais tau tias koj cov nyiaj pab Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej rau DAC (Social Security DAC) yuav tsis raug suav tias yog cov nyiaj tau los txhawm rau txiav txim tias seb koj puas muaj cai tsim nyog tau txais qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal rau DAC (DAC Medi-Cal Program).  Yog li ntawd, tom qab qhov kev tsis quav ntsej them koj cov nyiaj pab Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej rau DAC (piv txwv li cov nyiaj tau los), yog tias koj cov nyiaj tau los uas suav tau qis dua SSI tus nqi ces koj ua tau raws li qhov muaj cai tsim nyog tau txais qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal rau DAC (DAC Medi-Cal Program).  Cov ntaub ntawv qhia paub txog tus nqi ntawm SSI tuaj yeem nrhiav tau hauv Txhua Lub Nroog Cov Thawj Coj Tsab Ntawv (All County Wide Directors Letter (ACWDL)) uas tau tso tawm txhua xyoo.  Tus nqi SSI 2021 yog nrhiav tau nyob hauv ACWDL 20-19, muaj nyob ntawm no: https://www.dhcs.ca.gov/services/medi-cal/eligibility/letters/Documents/20-19.pdf. 

Qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal DAC (DAC Medi-Cal Program) kuj tseem muaj tej yam kev pab uas muaj kev txwv. Qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal DAC (DAC Medi-Cal Program) tej yam kev pab uas muaj kev txwv tuaj yeem nrhiav tau ntawm no: https://www.dhcs.ca.gov/formsandpubs/forms/Forms/MC%20Information%20Notices/MC007ENG(0414).pdf.  Cov neeg tau txais DAC yuav tsum nyob hauv qhov kev pab uas muaj kev txwv (piv txwv li $2,000 rau ib tus neeg).  Yog tias koj tau ntsib teeb meem tseem tshuav qis dua Medi-Cal cov kev pab uas muaj kev txwv koj yuav xav txiav txim siab tsim kom muaj ib tus as khauj CalAble.

Kev Thov Kom Tau Txais Cov Txiaj Ntsig Pab Ntawm Qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal rau DAC (DAC Medi-Cal Program)

Yog koj xav tias koj yuav tsim nyog tau txais DAC Medi-Cal Program, koj tuaj yeem tiv toj mus rau tus neeg ua hauj lwm uas muaj cai tau txais
Medi-Cal hauv koj lub cheeb nroog txhawm rau thov kom lub cheeb nroog pab ua daim ntawv thov rau DAC Medi-Cal Program. 

  • Lub cheeb nroog muaj peev xwm tiv toj mus rau Lub Koom Haum Pab Cuam Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej (Social Security Administration) los txheeb xyuas cov ntaub ntawv thiab txiav txim siab seb koj puas tsim nyog tau txais qhov DAC Medi-Cal Program los sis tsis tsim nyog. 
  • Yog tias koj muaj daim ntawv theej hais txog kev so noj nyiaj laus ntawm Koj Tus Neeg So Noj Nyiaj Laus (Social Security Retirement), Cov Neeg Tseem Muaj Txoj Sia Nyob, Cov Neeg Muaj Qhov Kev Tsis Taus, daim ntawv nyiaj pov hwm mob nkeeg thiab ib daim ntawv theej ntawm daim ntawv ceeb toom kev txiav tawm SSI, tom qab ntawd koj yuav tsum muab daim ntawv ceeb toom no rau lub nroog. Daim ntawv ceeb toom qhov kev txiav tawm SSI yog daim ntawv ceeb toom uas koj tau txais kev qhia rau koj hnub uas koj qhov kev pab SSI raug tso tseg vim koj cov nyiaj tau los nce ntxiv. 
  • Yog tias koj tsis muaj daim ntawv ceeb toom uas sau cov txiaj ntsig pab Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej rau DAC (Social Security DAC) thiab daim ntawv ceeb toom kev txiav tawm SSI, tom qab ntawd koj tuaj yeem siv daim qauv ntawv txuas mus thov cov ntaub ntawv koj xav tau los ntawm koj cov ntaub ntawv hais txog Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej.  Koj tuaj yeem muab cov ntaub ntawv uas koj tau txais los ntawm Lub Koom Haum Pab Cuam Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej (Social Security Administration) mus rau lub cheeb nroog kom nws thiaj li tuaj yeem ntsuam xyuas koj li kev muaj cai tsim nyog tau txais Qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal rau DAC (DAC Medi-Cal Program).

Kuv yuav ua li cas yog tias kuv poob cov txiaj ntsig pab ntawm Qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal rau DAC (DAC Medi-Cal Program)?

Ntau zaus, tom qab leej niam leej txiv tuag tas, cov nyiaj tau los pab rau Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej rau DAC (Social Security DAC income) yuav nce ntxiv.  Cov neeg uas poob SSI vim tias lawv tau txais nyiaj ntau dhau hauv cov txiaj ntsig pab DAC thiab kuj tseem yuav poob qhov kev pab "SSI uas txuas nrog Medi-Cal" tib si thiab.  Senate Bill 87 tseev kom lub cheeb nroog uas tseem siv qhov SOC Medi-Cal ntawm tus neeg ntawd pub dawb los sis tsis muaj kiag thaum nws txiav txim siab tias tus neeg ntawd puas tsim nyog tau txais Medi-Cal raws li lwm qhov khoos kas sib txawv.  Thaum qhov no tshwm sim, qee zaum lub cheeb nroog yuav txiav cov
txiaj ntsig pab DAC Medi-Cal tawm thiab tso cov tib neeg koom rau hauv qhov khoos kas pab cuam ABD MN nrog rau tus nqi sib koom them uas tsis raug. 

Yog tias koj tau txais cov txiaj ntsig pab ntawm DAC Medi-Cal thiab koj tau txais Medi-Cal ib Daim Ntawv Ceeb Toom Txog Kev Ua Hauj Lwm (Notice of Action (NOA)) uas yuav txiav koj cov txiaj ntsig pab DAC Medi-Cal, tom qab ntawd koj yuav tsum thov lub rooj hais plaub tam sim ntawd thiab thov "kev pab them nyiaj rau qhov tseem nyob tos" yog li koj cov kev txiaj ntsig kev pab DAC Medi-Cal yuav tsis xaus.  Tsis txhob tos kom txog thaum koj tau txais NOA qhia rau koj tias koj tau raug tso rau hauv qhov khoos kas pab cuam ABD MN nrog rau tus nqi sib faib them txhawm rau thov kom muaj ib lub rooj sib hais plaub.  Tej zaum koj kuj tseem xav tiv toj mus rau DRC txhawm rau thov kev pab.

Yog xav paub cov ntaub ntawv qhia txog lwm cov khoos kas pab cuam Medi-Cal, koj tuaj yeem mus saib tau peb lub vev xaib (website) Medi-Cal thiab Kev Tus Xyuas Kev Noj Qab Haus Huv Cov Chaw Muab Kev Pab Txhawb Tus Kheej.

Daim Ntawv Ceeb Toom Txog Kev Nqis Tes Ua ntawm Medi-Cal (Notice of Action (NOA)) thiab Kev Thov Lub Rooj Sib Hais Plaub

Lub cheeb nroog yuav tsum xa Daim Ntawv Ceeb Toom Txog Kev Nqis Tes Ua rau koj thaum muaj kev hloov pauv hauv koj cov txiaj ntsig pab Medi-Cal.9  Koj Daim Ntawv Ceeb Toom Txog Kev Nqis Tes Ua ntawm Medi-Cal yuav tsum qhia rau koj paub tias qhov khoos kas pab cuam Medi-Cal twg uas koj tau muab tso rau hauv thiab piav qhia lwm yam kev hloov pauv hauv koj cov txiaj ntsig pab hauv Medi-Cal.  Piv txwv:

  • Yog tias koj tau raug tso kom nyob rau hauv Qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal rau Cov Me Nyuam Loj Uas Muaj Qhov Tsis Taus (Disabled Adult Child (DAC) Medi-Cal Program) ces koj Daim Ntawv Ceeb Toom Txog Kev Nqis Tes Ua yuav qhia rau koj tias koj tau raug tso rau hauv DAC Medi-Cal Program uas yog ib qhov khoos kas pab Medi-Cal yam tsis muaj SOC.
  • Yog tias koj cov txiaj ntsig pab DAC Medi-Cal tau raug txiav tawm ces koj Daim Ntawv Ceeb Toom Txog Kev Nqis Tes Ua yuav qhia rau koj thaum qhov kev txiav tawm yuav tshwm sim thiab qhov laj thawj rau kev txiav tawm, xws li tau nyiaj ntau dua.
  • Yog tias koj tau raug tso rau hauv qhov khoos kas pab cuam ABD MN, ces koj Daim Ntawv Ceeb Toom Txog Kev Nqis Tes Ua yuav qhia rau koj paub thaum koj qhov kev pab SOC yuav pib thiab yuav tsum muab cov ntaub ntawv hais txog seb koj cov nyiaj tau los raug siv los txiav txim siab koj qhov kev pab SOC li cas.

Ntawm no yog ib qho piv txwv ntawm hom Ntawv Ceeb Toom Txog Kev Nqis Tes Ua Ntawm Medi-Cal li ib txwm.  Koj Daim Ntawv Ceeb Toom Txog Kev Nqis Tes Ua ntawm Medi-Cal kuj tseem yuav tsum tau muab cov ntaub ntawv qhia paub rau koj txog qhov kev sib hais kev tsis txaus siab rau lub nroog qhov kev txiav txim los ntawm kev thov kom muaj ib lub rooj sib hais plaub.

Kev Thov ib Lub Rooj Sib Hais Plaub thiab “Kev Pab Them Cov Nqi Tos (Aid Paid Pending)” koj Lub Rooj Sib Hais Plaub

Koj tuaj yeem thov rov hais dua Tsab Ntawv Ceeb Toom Txog Kev Nqis Tes Ua uas koj tau txais tam sim ntawd thiab thov rau "kev pab them nyiaj tseem tos."  Kev pab them nyiaj tseem tos txhais tau tias koj cov kev pab cuam tseem yuav tau pab txuas ntxiv mus thiab tsis hloov pauv kom mus txog rau thaum muaj kev txiav txim plaub ntug.  Yog tias koj thov kom muaj lub rooj sib hais ua ntej hnub hloov pauv Medi-Cal uas siv tau uas tau teev nyob rau hauv koj Daim Ntawv Ceeb Toom Kev Nqis Tes Ua, ces koj li Medi-Cal yuav tsis hloov pauv mus ntxiv kom txog thaum koj qhov kev sib hais tau txiav txim tag.10  Piv txwv li, yog tias koj tau txais ib Tsab Ntawv Ceeb Toom Txog Kev Nqis Tes Ua ntawm Medi-Cal uas qhia tias koj qhov Medi-Cal pab dawb tau txiav tawm thaum Lub Xya Hli tim 1 (July 1st) koj thov kom muaj lub rooj sib hais plaub nrog kev pab them nyiaj rau qhov tseem tos thaum Lub Rau Hli tim 15 (June 15th), ces koj tseem yuav tau txais cov txiaj ntsig pab Medi-Cal pub dawb txuas mus ntxiv nyob rau ntu tseem tos koj lub rooj sib hais plaub. Txawm li cas xij, nyob rau hauv qhov piv txwv no, yog tias koj tsis thov kom muaj lub rooj sib hais plaub ua ntej lub Xya Hli tim 1 (July 1st) ces koj qhov Medi-Cal pab dawb yuav tag kiag rau thaum lub Xya Hli tim 1 (July 1st) ntawd.

Muab Lub Sij Hawm 90 Hnub rau Kev Thov Lub Rooj Sib Hais

Yog tias koj plam sij hawm kawg los thov kom muaj lub rooj sib hais nrog cov nyiaj pab them tseem tos, koj tseem muaj 90 hnub los thov lub rooj sib hais txij hnub uas koj tau txais Daim Ntawv Ceeb Toom Txog Kev Nqis Tes Ua.11  Nod yog qhov uas koj tuaj yeem nrhiav cov ntaub ntawv ntau ntxiv txog kev thov kom muaj rooj sib hais: https://www.cdss.ca.gov/hearing-requests. Yog koj ntseeg tias koj xav tau Lub Rooj Hais Plaub Nyob Tom Tsev, tej zaum koj yuav xav tshuaj xyuas peb cov ntawv tshaj tawm hais txog, Txoj Cai Los Thov Ib Lub Rooj Sib Hais Plaub Nyob Tom Tsev yog xav paub ntxiv txog tias yuav ua li cas thiaj tau txais ib lub rooj sib hais nyob tom tsev.

Yuav Ua Li Cas Thiaj Tau Txais Cov Ntaub Ntawv Qhia Ntxiv Txog Koj Cov Cai

Yog tias koj muaj lus nug txog Medi-Cal thiab koj cov cai raws li txoj cai
lij choj:

  • Hu rau DRC tus xov tooj ntawm: 1-800-776-5746 (TTY 1-800-719-5798)
  • Hu Rau DRC Lub Chaw Ua Hauj Lwm Muab Tswv Yim Txhawb Nqa Cov Neeg Qhua Thov Kev Pab (Office of Clients’ Rights Advocacy (OCRA) ntawm:
    • Northern California 1-800-390-7032 (TTY 1-800-669-6023)
    • Southern California 1-800-833-6712 (TTY 1-800-669-6023)
  • 1. Lub Koom Haum Pab Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej (Social Security Administration (SSA)) Phau Ntawv Qhia Txog Cov Kev Ua Raws Txoj Cai Tswj (Policy Operations Manual (POMS)) RS 00203.035
  • 2. Lub Koom Haum Pab Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej (Social Security Administration (SSA)) Phau Ntawv Qhia Txog Cov Kev Ua Raws Txoj Cai Tswj (Policy Operations Manual (POMS)) RS 00203.001; 42 U.S.C. § 402(d)(1)(B); 42 C.F.R. § 404.350(a)(4).
  • 3. Lub Koom Haum Pab Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej (Social Security Administration (SSA)) Phau Ntawv Qhia Txog Cov Kev Ua Raws Txoj Cai Tswj (Policy Operations Manual (POMS)) RS 00203.035
  • 4. 42 U.S.C. § 402(d); 20 C.F.R. § 404.350; Smolen v. Chater, 80 F.3d 1283 (9th Cir.1996).
  • 5. Cov neeg uas tau txais txiaj ntsig pab Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej rau DAC (Social Security DAC) yuav pib tau txais cov nyiaj them thaum sij hawm lawv leej niam leej txiv tawm so noj nyiaj laus, muaj kev tsis taus ntawm lub cev los sis tuag lawm. Tus neeg uas tab tom tau txais cov kev pab SSI yuav pib tau txais cov nyiaj pab Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej rau DAC (Social Security DAC). Yog tias qhov nyiaj pab Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej rau DAC (Social Security DAC) yog siab dua qhov nqi nyiaj pab SSI, ces tus neeg ntawd yuav raug txiav tawm ntawm qhov kev pab SSI. Yog tias tus neeg ntawd tsis muaj cai tsim nyog tau txais kav pab SSI, ces lawv yuav tsis tsim nyog tau txais qhov kev pab SSI-uas tau txuas nrog Medi-Cal. Qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal rau DAC tswj hwm qhov xwm txheej raws li kev hwm rau Medi-Cal los ntawm kev muab kev faib Medi-Cal txuas ntxiv mus raws li tus neeg yuav tsim nyog tau txais SSI yog tias tus neeg ntawd tsis tau txais cov nyiaj them rau Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej (DAC Social Security).
  • 6. ACWDL 91-47 (Lub Tsib Hlis tim 9, 1991) nrhiav tau ntawm https://www.dhcs.ca.gov/services/medi-cal/eligibility/letters/Documents/c91-47.pdf thiab Xeev California Lub Tuam Tsev Hauj Lwm Muab Cov Kev Pab Cuam Tib Neeg (California Department of Social Services) ParaRegs 447-14 nrhiav tau ntawm: https://www.cdss.ca.gov/shd/res/pdf/ParaRegs-Medi-Cal-Program-Eligibility.pdf
  • 7. 42 U.S.C. § 1383c(c); ACWDL 91-47 (Lub Tsib Hlis tim 9, 1991) nrhiav tau ntawm https://www.dhcs.ca.gov/services/medi-cal/eligibility/letters/Documents/c91-47.pdf. ACWDL hais tias txhawm rau kom muaj cai tsim nyog tau txais qhov Khoos Kas Pab Cuam Medi-Cal rau DAC (DAC Medi-Cal Program), tus neeg uas tau txais txiaj ntsig pab Kev Ruaj Ntseg Hauv Sim Neej rau DAC (Social Security DAC) yuav tsum tau txiav tawm ntawm SSI/SSP vim yog pib tau txais cov txiaj ntsig pab DAC los sis tau txais cov txiaj ntsig pab DAC nce ntxiv.
  • 8. ACWDL 93-30 (Lub Tsib Hlis tim 25, 1993) nrhiav tau ntawm https://www.dhcs.ca.gov/services/medi-cal/eligibility/letters/Documents/c93-30.pdf; ACWDL 07-29 (Lub Kaum Ib Hlis tim 26, 2007) nrhiav tau ntawm https://www.dhcs.ca.gov/services/medi-cal/eligibility/letters/Documents/c07-29.pdf.
  • 9. 42 C.F.R. § 435.919(a); 22 CCR § 50179(a).
  • 10. MPP sec. 22-072.5.
  • 11. MPP sec. 22-009.1.